Inu stalo se, že jsem se jednoho krásného dne* rozhodl, že po 16. na jeden konkrétní tábor nepojedu.
V roce 1997 jsem začal jezdit jako dítě, později jsem vystřídal pozice instruktora, oddílového vedoucího a ajťáka. Bohužel v posledních cca dvou letech se začaly dít neskutečné věci. Které vyvrcholili tím, že mě začala ignorovat jedna z místopředsedkyň pořádajícího sdružení. To byl pro mne signál, že je čas se ozvat trochu razantněji, než dosud.
Poté jsem se rozhodl jít ještě dál. A to pokusem o ověření následujícího citátu:
Lidé ti řeknou, že jsi se změnil, když přestaneš dělat to, co oni chtějí. Nutno konstatovat, že jediný pokus byl v tomto směru naprosto úspěšný - tvrzení platí. Jeden z kamarádů, A*, se ozval že co si jako dovoluji napsat negativistický příspěvek a dále napsal jednu informaci, o které ze spolehlivých zdrojů vím, že takto to není.
Několik dní poté se mi však zdál zajímavý sen. Bylo ráno, zhruba čas, kdy běžně odcházím do práce. Pomocí ICQ jsem si povídal s výše zmíněným kamarádem A*. Ten mě žádal o to, abych na tábor přeci jen jel. Sen skončil přesně v okamžiku, kdy jsem mu oznámil, že už musím jít do práce a že to zkusí. Bohužel si již nepamatuji, čím se mě snažil ukecat.
Předpokládám, že sen je mým vlastním přáním
*) Teprve uvidíme, zda to byl krásný den, nebo den pod psa.
