Nejmocnější zbraň

Nejmocnější zbraň proti jakémukoliv nepříteli je jiný nepřítel.

(Friedrich Nietzsche)

Jinou cestou

V práci chodíme na oběd do restaurace, vzdálené zhruba 5 minut svižnější chůze. Vždycky chodíme stejnou cestou v celkem ustáleném složení.

Dnešní sen je o cestě na oběd. Ovšem oproti reálu jde navíc několik lidí. Tito další lidé se nás snaží přesvědčit, abychom šli jejich cestou, protože je lepší. Já jsem přesvědčen o tom, že to není pravda, jejich cesta je delší a to při půlhodinové pauze nestihneme.

Rozdělujeme se tedy. Já jdu naší původní cestou, všichni ostatní jdou tou druhou cestou. Ještě chvíli jdou obě cesty tak, že je vidět z jedné na druhou. Než se stihneme vzájemně ztratit z dohledu, zvoní mi budík, abych odešel do práce.

Doplnění stavů aneb Smrť 2

Dnes proběhlo v Pardubicích testování IQ. Někteří splnili podmínky pro vstup do Mensy, někteří ne. Doufám, že alespoň někteří vstoupí do Mensy, aby pardubická místní skupina mohla nahradit zesnulého člena.

Martin s námi sice již nebude, ale do pardubické místní skupiny se zapsal stejně jako do našich vzpomínek.

Náboženství 2

Pokud Vás Vaše náboženství nutí zabíjet, začněte, prosím, u sebe.

Návrat

Dnešní sen, vlastně první sen v roce 2015, se celý odehrává ve společnosti jednoho z mých učitelů na střední škole. Učil matematiku a tělocvik a bylo na něm znát, že byl nejmladší člen učitelského sboru.

Možná i proto celý sen byl tak trochu jako pohádka. Chodili jsme různě po městě a užívali si to. Obrazy z města si moc nepamatuju, až na jeden. Kousek od budovy základní školy, kterou jsem navštěvoval, nemohl nějaký kamion vyjet z bahna. Smáli jsme se mu, že neumí řídit.

Ze snu mě vytrhnul budík budící mě do prvního pracovního dne roku po dvou týdnech volna. Ještě velkou část dopoledne jsem na sen vzpomínal.

Cesta bez překážek

Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určitě nikam nevede.
(Arthur Charles Clarke)

Pláč

I cry because people are stupid and this makes me sad.