Zranění

V dnešním snu jsem opět zavítal do USA. V tom snu to sice nebylo explicitně zmíněno, ale měl jsem v tom snu za to, že jde o USA.

Nejdřív v tom snu byla jakási osamocená epizoda, že v nějaké verzi rychlého občerstvení pravděpodobně v nějakém obchodním domě jím. Přestože žaludek hlásí, že je plný, snažím se jídlo dojíst, protože mi strašně chutná.

Pak přijde skok a já opět jím na tom samém místě. A opět to nemůžu dojíst. Nakonec to dojím a odcházím směrem dovnitř obchodního centra s tím, že potřebuju ještě něco nakoupit.

Společně se spoustou dalších lidí jdu z nějakých schodů směrem dolů. Ty schody jsou dost široké, několik desítek metrů. Na šířku jsou rozdělené několika zábradlími. Schody jsou v nějakém tubusu, podobně jako třeba schody do metra, ale nejsou jezdící. Jednotlivé schody jsou různě dlouhé. Po chvíli začne někdo vydávat zvuk podobný zvonění. Jeho délka odpovídá délce následujícího schodu, na který spočine moje noha. Některé schody přeskakuji. Ale zvonění je vždy podle toho, na který schod mám v plánu doskočit příště. Nejsem si jistý, jestli to zvonění opravdu někdo dělá, nebo je jen v mojí hlavě. A v tu chvíli je mi to celkem jedno. Protože já si to skákání ze schodů vlastně docela užívám.

Po nějaké chvíli dorazíme k jakémusi polštáři z materiálu podobnému vatě. Ten zcela vyplňuje celý tubus. Spousta lidí se do něj zareje. Tím zjistíme, že by možná šel vytlačit ven. Takže se všichni zapřeme a polštář vytlačíme ven. Polštář ale povolí a tak většina z nás skončí v kotrmelcích na trávě.

Až na jednoho klučinu. Je mu odhadem tak 10-12 let. Ten má velmi ošklivě poraněný obličej včetně obličejových kostí. Snažím se jej utěšovat. Moc mi to nejde. Někdo jiný mezitím volá záchranku a policii. Nejdříve přijede policie a kolem zraněného kluka vytvoří kruh. Pak přijedou záchranáři. Je vidět, že se jim vůbec nechce dovnitř kruhu. Tak je oba chytnu za ruce, dotáhnu je za klukem a řeknu jim, ať začnou konečně něco dělat. Když začnou, vstanu a vidím, že kluk má zraněné i břicho a že část jeho střev leží vedle v hlíně.

Otočím se a jdu hledat poblíž konce tubusu nějaký nápis nebo cedulku, kde by byl napsaný provozovatel a kontakt na něj. Kontakt nenajdu, ale provozovatel je prý Google.

Na to se vrátím a s naprostým zděšením zjistím, že záchranáři klukovi vymodelovali velkou část obličeje z nějaké modelíny. Střeva už nejsou nikde vidět. Oni mu je snad dali zpátky dovnitř i s tou hlínou, která na nich byla nabalená. V tu chvíli mi zazvoní budík a já se budím s pocitem "proboha co je to za idioty".

Topení

Dnešní sen je dost zamlžený. Nebo je to možná tím, že ho sepisuji až při pozdním odpoledni.

Nacházíme se v nějakém velkém domě. Nejspíš hodně velkém domě. Asi je nějak rozdělený do více částí nebo více bytových jednotek. Dům patří pravděpodobně mým rodičům a já v něm žiju s nimi. Společně hostíme nějakou v akci podobnou těm LARPovým. Účastníci jsou převážně děti. Celý sen je poměrně dost temně ponurý.

Mým jediným úkolem v průběhu akce je vytápění. Což samo o sobě není jednoduché. Protože jednotlivé části domu jsou vytápěny samostatně různými zařízeními na tuhá paliva. Takže vlastně musím postupně obcházet jednotlivá topeniště a příslušně přiživovat oheň.

V jednu chvíli si tak ležím a říkám si, že bych asi měl jít přiložit. Tak tedy vstanu a jdu někam do horních pater. Tam v jedné místnosti nalézám zařízení k vytápění, kde je již oheň téměř vyhaslý. Přihodím do něj pár polínek a on se pohotově rozhoří. Nicméně v místnosti je zima. Na vrchu toho zařízení je nějaké kolo s páčkou, která pravděpodobně to kolo roztáčí. Tou páčkou zahýbu, kolo se roztočí a tím se do místnosti rozproudí teplý vzduch od ohně. Ve snu mě to vůbec nepřekvapuje. Lidé kolem jsou spokojeni, že už jim je teplo. Tak tedy odcházím.

Na chodbě potkám skupinu děti. Nejsem si jist, jestli vůbec moji přítomnost zaznamenaly.

Tímto sen končí.

Tak, a teď pár souvislostí, které jsem si uvědomil až při sepisování snu. Protože to bylo vlastně poprvé, kdy jsem o snu trochu víc přemýšlel.

V reálném bydlišti, kde bydlím jen já a rodiče, chodím taky přikládat téměř výhradně jenom já. A topím tak akorát, aby v horním patře bylo tak akorát teplo. Ono rozvíření tepla je však zajištěno automaticky čerpadlem.

Ono zařízení s kolem a páčkou vypadalo fakt dost divně. V tom snu jako bych byl dvakrát. Jednou jako ta postavička ve snu, která moc dobře ví, co dělá. A jednou jako jakýsi pozorovatel, který považuje ono zařízení za velice zvláštní a je vlastně zvědavý, co se stane po pohnutí páčkou. A v jednu chvíli obě osoby jednou společnou rukou zatáhnou za páčku.

Ona skupina dětí, která si mě vlastně ani nevšímá, mi připomíná věc řešenou včerejšího dne. V práci se účastníme tvorby jedné mezinárodní normy. No a ta norma má na konci nějakou tabulku lidí a firem, kteří se na procesu tvorby a schvalování normy podíleli. Můj zaměstnavatel tam je uveden se jmény mých kolegů, ale už bez mého jména. Tedy bez jména toho jediného vývojáře, který psal na naší straně kód.

Úspěch

Udělat věc, které se bojíme, je začátek úspěchu.