úterý 25. září 2018

Angličtina

Tentokrát je sen o něco delší. A taky si ho celkem pamatuji.

Mám nastoupit ke studiu na mmatematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy (zkráceně matfyz). Nejprve mám tělocvik. V jeho průběhu se dozvídám, že na angličtině mám být jakýmsi zapisovatelem. Mám zapisovat účast studentů a probíranou látku. Podrobnosti mi prý má sdělit jedna z učitelek, která mě na střední učila angličtinu.

Když ke mě přijde, začne mi předávat propriety k výkonu moji služby. Tabulku, do které to mám zapisovat, tužku, klíče od učebny, a milion zbytečností. Ta učebna je taky celkem zvláštní. Nachází se v areálu, kde se u nás konají plesy a podobné společenské události.

Ocitám se v té místnosti, kde se má výuka odehrávat. Ta místnost vypadá úplně jinak, než místnost, kde se podle popisu má výuka odehrávat. Já hledám tu tabulku, do které mám vše zapisovat a nemůžu ji najít. Učitelka určí jiného studenta, že on má zapisovat. Při tom na chvíli koukne na mě, jako by snad ode mne něco čekala. Když odvrátí pohled ode mě, přestávám hledat.

Následně přijde pravděpodobně obsluha restaurace, v jejímž salonku se asi nacházíme. Začne popisovat docela dost direktivním způsobem, jak to tam chodí, kudy na záchod atd. I v tomto případě jde o ženu.

Po skončení výuky pomáhám s úklidem místnosti a zavíráním oken. Poté chvíli jen tak bloudím po objektu. Při tom občas potkám některého ze svých spolužáků z matfyzu. A tím sen končí.

pondělí 24. září 2018

Noví kolegové

Dnešní sen si pamatuji jen velice matně.

Jsem v práci na nějaké schůzi, sedím vedle svého šéfa. Ten oznamuje, že k nám přijdou noví dva kolegové. Ptám se hodí, jestli je aspoň jeden z nich Céčkař. On mi odpoví, že ne. Skloním hlavu a sen končí.

Trochu reality: už delší dobu si říkám, že toho mám v práci hodně a že to nestíhám.

úterý 18. září 2018

Návštěva u babičky

Byli jsme na návštěvě u babičky na severní Moravě. Přišel syn babičky, můj strýc, i se svojí rodinou. Pak nějak vyplynulo, že oni budou spát u babičky a my budeme spát u nich.

Když už všichni od nás byli venku, tak jsem řekl něco ve smyslu, že si ještě pro něco dojdu. Došel jsem do místnosti, kde normálně spím, a začal jsem si do batohu balit léky, hřeben, atd. V průběhu mého balení do místnosti vešel můj bratránek a začal připojovat elektrické topení. Ale já jsem věděl, že se topí docela dost a tedy že v místnosti je teplo. Tedy jsem se bratránka ptal, co jako dělá. On mi řekl, že v místnosti je moc vlhko. Což mě naštvalo, takže jsem ho začal fackovat. Když začal křičet, všichni se seběhli. Babička začala schvalovat moje jednání. Mamce jsem začal něco vyčítat, ale přesně si nepamatuji co. Ona se změnila na malou holčičku. V tuhle chvíli se probouzím ze sna s pocitem, že jsem udělal něco správně.

Ještě dodatek. Dotyčný bratránek je mladší že dvou sourozenců. A strejda ho vždy chránil jakožto mladšího, možná až moc. A mamka občas dělala něco podobného mezi mnou a mým mladším bratrem.

středa 12. září 2018

Cesta z oslavy domů

Po delší době jsem si zapamatoval nějaký sen. Když jsem se z něj vzbudil, tak jsem si myslel, že je to normální pohodový sen. Čím víc ale o něm přemýšlím, tím se mi zdá divnější.

Jsme v nějaké místnosti, kde se evidentně slaví. Všude spousta jídla, pití a lidí. Lidí vlastně docela dost na to, jak je místnost malá. Začíná se pomalu přibližovat hodina, kdy bych měl jít spát. Odejdu tedy z místnosti a sejdu po schodech jedno patro dolů do přízemí. Zde se v několika částech domu svítí. Rozhodnu se před odchodem pozhasínat. Při tom zjistím, že dům je to poměrně velký. V průběhu mého zhasínání začnou z různých místností vycházet lidi. Tedy přestanu zhasínat a jdu ven. Tam potkám nějakého kamaráda, který mi nabízí odvoz domů. S radostí jej přijímám. Při nasedání do auta zjistím, že ten kamarád odveze ještě několik dalších lidí. Nasedáme všichni na zadní sedadla. Budeme tam sedět tři a přední sedadlo spolujezdce zůstane prázdné. Slečna, která bude sedět ve prostřed, se mě při nasedání drží za ruku.

Při cestě samotné ale sedím vepředu vedle řidiče. Nejprve jedeme do kopce. Po chvíli koukám, že kolem silnice je sníh. Ještě o chvíli později už je sníh později. Pak se přidávají vleky kolem silnice. Pak nějaká pro mě neznámá zařízení. Pak kolem nás létá UFO (létající talíře, na kterých je napsáno UFO).

Nyní přijde přeskok ve snu. Ležím v posteli a lisruji nějakou knihou o zdravé výživě. Kouknu na digitální, tam svítí čas 21:027. S tímto údajem se spokojím a začnu přemýšlet o tom, jestli už mám jít spát, nebo jestli mám ještě čekat na rodiče. V tom mi zazvoní reálný budík a vstávám do práce.


Čistě ze snu jsem se vzbudil s tím, že to byl vlastně pohodový sen, který dobře dopadnul. Ale bylo tam fakt hodně zvláštností.