Moudro dne

Jen dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. Tím prvním si však nejsem jistý
Albert Einstein

Moudro dne

K samotě člověka neodsuzují nepřátelé, ale kamarádi.
Milan Kundera

Odjezd

Dnešní sen začíná tím, že z nějakého důvodu odjíždím ze sjezdovky dřív, než ti, se kterými jsem na ni přijel. Důvodem je nejspíš nějaká neshoda, ale to ve snu není. Po příjezdu na chatu, kde jsme ubytování, začínám balit. Zde mě zarazila jedna nesrovnalost: uvědomil jsem si, že jsme spali v postelích a tedy s sebou nemám spacák, proč ale s sebou mám karimatku? Sen končí v okamžiku, kdy ostatní vstupují do pokoje a já se chystám k odchodu na nějaký hromadný dopravní prostředek.

Cesta

Nějak se v poslední době vyrojilo větší množství snů. Tady je další z noci na dnešek.

Sen začíná okamžikem, kdy stojíme na jakémsi parkovišti u benzinové pumpy. Nejspíš se jedná o pravidelnou přestávku na nějaké delší cestě. Přesný počet lidí lze jen těžko určit, s jistotou však můžu tvrdit, že jede víc jak jedno auto. Stejně tak lze jen velmi těžko určit jednotlivé osoby až na jednu osobu - mého bratra.

Je zcela zjevné, že až do této přestávky jsme řídil já a po této přestávce usedá za volant právě brácha. Vyrážíme jako první auto naší skupiny. Na cestě se však vyskytuje objížďka a ze značení není absolutně jasné, kudy jet. V tuto chvíli já vystupuji jako někdo naprosto přesně znalý situace a velím kudy jet. Po pár ujetých metrech se probouzím ze snu s pocitem, že je to přece jasný jak facka.

Stereotyp

Zdál se mi takový podivný sen. Vlastně byl úplně kraťoučký.

Jdu po jakési asfaltové silnici v lese. Po chvíli dojdu ke křižovatce s autobusovou zastávkou. Postavím se na zastávku a čekám na autobus. Poté střih a znova jdu po té silnici a znova se postavím na zastávku. Po třetím opakování sen končí.

Skoro by se dalo říct, že to něco znamená.

Staré časy

Nadpis tohoto příspěvku je zároveň názvem tábora, kterého jsem se účastnil. Skvělý zážitek, přestože to tak ze začátku nevypadalo.

Měli jsme totiž sraz na místě vzdáleném téměř 20km vzdušnou čarou od místa, kde se měl tábor konat. Což jsem zjistil až v den odjezdu na tábor, o to víc mě to vyvedlo z míry.

Po příjezdu na dané místo srazu se ukázalo, že je vše naplánováno včetně odvozu věcí na místo, přiblížení autem a asi 10km dlouhé procházky. Tuto akci jsme podnikli v pětičlenných skupinách. Což se později ukázalo jako skvělý nápad, protože jsme se po cestě pěkně seznámili.

Program dne byl následující: dopoledne práce na hradě, který jsme obývali, odpoledne zábava při pokusech s řemesly jako je kovářství, pekařství, hrnčířství, kožedělnictví a další, obohacená o LARPovou zápletku. Několik málo věcí jsem si vyrobil a odvezl. Navíc jsem si vyzkoušel zatápění v chlebové peci i chleba, který jsme v ní upekli. Rozhodně má člověk ke všem věcem jiný vztah, když je umí vyrobit a ví, kolik to dá práce.

Celkově byl tábor velmi povedený, přestože nějaké chyby by se najít daly. Ale to se dá najít naprosto všude. Jako velmi pozitivní hodnotím to, že organizátoři všem na začátku vzali telefon. Díky tomu šlo o nádherných 10 dnů bez řešení problémů z běžného života.