středa 23. října 2013

Účastník

V tomto snu jsem účastníkem nějaké akce. Nejspíš jde o nějakou sportovní akci, koná se na sportovišti, ale přímo jsem žádné sportování neviděl. Chvíli se pohybuji mezi účastníky skoro jako duch. Nikdo mě nevnímá, já sám se pohybuju jako bych nemusel chodit nohama po zemi.

Náhle ke mě přibíhá plačící chlapeček zjevně ve snaze najít rameno, na kterém by se vybrečel. Dozvídám se, že teď bydlí u dědečka a že ten ho v noci každou chvíli budí a že už ani nespí. Po chvíli se uklidní a rozcházíme se. Když odcházím, ptám se sám sebe proč že si vybral chlapeček zrovna mě? Čím jsem tak výjimečný? Pak to hodím za hlavu a pomyslím si u toho něco jako že je to normální, rozhodně není první takový.

Po chvíli stoupám po nějakých schodech. Jsou dlouhé a úzké. Na vrcholu jsou troje dveře. Nemůžu se rozhodnout, do kterých vlezu. Chvíli se zaposlouchám, jestli neuslyším zpoza některých hlasy. A taky že jo. Nejdřív jsou slabé. Potom zesilují v začínající hádce, jeden mužský hlas se blíží ke dveřím. Když se dveře otevřou, s překvapením zjišťuji, že onen mužský hlas patří Pelinovi. Jeden krátký pohled do jeho očí mi stačí k tomu, abych přesně věděl, co se děje. Začínám přemýšlet, kde jsou klíče od mého pokoje, protože se musím zabalit. V této chvíli sen končí.

To, co se děje, co jsem tak rychle poznal jediným pohledem do očí, je nádherně popsáno v Pelinově vlastním příspěvku Už tradiční zklamání.

3 komentáře:

  1. Pro tentokrát bych mohl "odložit" vše, co jsem si kolem snů načetl, protože v tomto snu jsi jednoznačně ovlivněn mými příhodami a zápisky v mém blogu, což jsme si řekli již po komunikátoru... I přesto ti sem něco písnu.

    Základem je uvědomovat si, že sen směřuje k situaci, kdy se hádám s F*, čili ta sportovní akce není M*M*, ale cosi od sdružení, jehož jméno se ani u tebe na blogu nevyslovuje. Proto i tu první část popisuji tak jak ji popisuji :-)

    První část snu - levitační pohyb na nějaké akci s ignorováním od účastníků. Ignorují tě proto, že již nejsi členem sdružení - proč by se tedy s tebou bavili. Ale pozor - protože ty levituješ a velmi pravděpodobně tak, že máš pocitově hlavu výše než oni, jsi prostě nad onou věcí povznesen.

    Třetí část snu úzké schodiště - podvědomí ti naznačuje, že by byla bývala cestička se do onoho sdružení ještě vrátit. Velmi pravděpodobně to schodiště bylo tmavé a temné - a dodám méně pravděpodobnou věc, že si měl pocit že by ses mohl ušpinit, obé z toho důvodu, že u onoho návratu by si měl určitý problém - protože by si musel ustupovat z nějkého svého názoru, který máš a ten ústupek by byl na špatnou stranu.... Také si mohl mít jiný pocit ze schodiště - že spadne, že z něj spadneš, že je to nouzové schodiště apod., kdy by se našla obdobná paralela k (náznaku) návratu.

    Čtvrtá část snu - hádka a zklamání: Je to konstatování faktu - jednou k tomu dojde, vím to o sobě. Jak se říká: "Až se ucho utrhne".

    Dalo by se také uvažovat na téma trojích dveří, ale ty sám je ve snu nijak blíže nespecifikuješ, tedy kromě mého odhadu, že jeden z nich je tvůj pokoj....

    Záměrně jsem až doteď vynechal tu nešťastnou druhou část - plačící dítě - Přiznávám, že včera večer mě nic nenapadlo a že i kvůli tomu jsem nakonec tento koment včera pozdě večer nepsal. Dnes, když nad tím bloumám ve volných chvilkách, již vím, že onen problém musíme rozdělit na dva menší problémy. První je: Proč si dítko vybralo tebe. Druhý je: Proč mluví o hrůzách, co prožívá,a jež nesedí na tu akci, co se děje. Na tu druhou si zkus odpovědět sám, nechci ti nic v tomto případě podsouvat. Na první je odpověď podle mě jednoznačná - kdo ze všech účastníků je jiný, než ostatní. Ta nejpřízemnější varianta je: nejsi jako jediný členem sdružení :-) Ale zase - zkus si odpovědět i zde sám, napadají mě i lepší varianty proč, opět tě nechci ovlivňovat. Navíc - pokud tě napadne třeba ta moje nevayřčená varianta, tak tě to samého potěší, zvlášť je li pravděpodobnější jak ta moje zde zmíněná...

    OdpovědětVymazat
  2. Co mě právě překvapilo oproti Tvým snům, že jsem nebyl nad ostatními. Hlavu jsem měl zhruba v úrovni odpovídající mému reálnému vzrůstu, který je popravdě podprůměrný. Ale při proplouvání mezi lidmi jsem měl pocit, že všechno je dobré, všechno klape podle plánu. Prostě dokonalost sama.

    Dovolím si teď pokračovat chronologicky ve snu. Tedy plačícím chlapečkem. Mně osobně napadlo jedno vysvětlení, proč já. Protože mi věřil. Navíc ze snu jsem měl pocit, že už mě nějaký pátek zná (rozuměj z doby, kdy jsem ještě byl členem). Navíc mi svěřil něco, co je tématicky zcela mimo. Možná opět proto, že mi věřil. Co když je to náznak toho, že bych si měl věřit i já sám?

    Schodiště bylo opravdu tmavé a temné. Ale špínu i možnost pádu můžu vyloučit. Může temné schodiště znamenat cestu neznámem? Nebo těžkou cestu?

    Nakonec troje dveře. Rozhodně ani jedny dveře nevedly k mému pokoji. Můj pokoj byl na místě před vstupem na schodiště. Vícero dveří může znamenat taky rozcestí. Ve snu jsem se zastavil a přemýšlel, co dál. V tu chvíli se něco událo a já se chtěl vrátit zpátky.

    Takže když to shrnu. Nejdřív je všechno super a dokonale fungující. Pak se mně někdo snaží přesvědčit, že si mám věřit. Pak náročná cesta. Nakonec situace, kde se mám rozhodnout. A já se rozhodnu jít zpět.

    Možná je to příliš přehnané. Ale co když je to jenom o tom, že všechno zabalím těsně před velkým finále?

    OdpovědětVymazat
  3. Tvé vysvětlení u chlapečka beru, rozhodně je možné a je pravděpodobnější než to co jsem si myslel já a co jsem ti raději ani nepsal :-)

    U temných chodeb (díky za potvrzení mého odhadu ;-) ) je jeden zásadní problém - vede chodba do (morálního) temna anebo naopak ven z temna? U úzkých, zkroucených a jinak pošramocených schodišť se pak obvykle jedná o těžkou cestu. Já si např. také všímám, jak po těch schodech těžce jdu a mám přibližně tři stupně - těžce/lehce/levituji - teprve pak si opět určuji jestli schodiště vedlo OD problému nebo K problému... Nebo k rozhodnutí.

    Ad dveře - aha, tak to pak jo, to je jasné rozcestí, pokud tvůj pokoj je jinde než za jedněmi dveřmi ze tří.

    U tebe vedlo jak schodiště tak chodba právě k rozhodnutí a několika cestám dál.

    No a to zabalení před finále: Otázka je, co bys asi tak v tom snu dělal kdybys to nezabalil? Čekal až odejdu a pak něco udělal? A co bys dělal? Řešil chlapečka, mojí hádku? Pozdržel by ses venku hraním s klíčem a až by sis sesumíroval myšlenky, šel bys do toho?

    Já se obvykle hned po probuzení z takovéhleho zapamatovaného snu ptám sám sebe:Jaký jsem měl prvotní pocit po probuzení ze snu? A ptám se také, co bych udělal, kdyby ten sen trval o pár sekund déle?

    Dejme tomu, žes to tentokrát zabalil před finále.A dejme tomu, že ti to vadí. Není to v tom případě skvělá připomínka toho, že bys měl něco zkusit dotáhnout do velkého finále?

    Nemusíš na tyto otázky odpovídat mě, ale určitě si odpověz sobě...

    OdpovědětVymazat