Návrat do práce po nouzovém stavu

Dnešní sen vykazuje z mého pohledu poměrně dost zvláštností.

Nastupuji do práce po skončení nouzových opatření. Měl bych mít roušku, ale asi jsem ji někde zapomněl a nemám ji. Navíc jsem zcela evidentně v budově gymnázia, které jsem navštěvoval 8 let.

Přijdu do jedné ze tříd. Je nás tam jen pár. Dostávám za úkol správu části sítě a občas kouknout na kamery na chodbě v tom konkrétním patře, jestli všichni dodržují odstup 2 metry. V tom zazvoní telefon, ozve se vrátný, že přišel konkrétní člověk. Ten vrátný říkal nějaké jméno, ale to si vůbec nepamatuju. Když to uslyší vedle sedící člověk, zděsí se a okamžitě někam odběhne.

Vylezu ze třídy na chodbu. Jsem v rohu budovy a můžu jít buď doleva do jednoho z křídel, nebo rovně do hlavní části budovy. Jdu doleva. Udělám pár kroků a zjistím, že už nejsem v budově, ale na úzkém vysokém hřebenu nějaké hory. Pod nohama mám kámen, kolem je plot. Za plotem je asi metr a půl široký pás mírně se svažujícího trávníku a za ním téměř kolmo dolů skála.

Tam uvidím člověka, o kterém ve snu vím, že je to velmi zlý člověk. V obličeji připomíná herce, který hrál Brumbála a Gandalfa. Tento člověk si pokouší nasadit masku člověka, který přišel na vrátnici. Tuto masku mu strhnu a při tom ho poraním na hlavě. Následně ho povalím na zem a začnu ho bít do hlavy něčím jako kyjem. Kyj se objevil z ničeho nic. Když už si myslím, že musí být mrtvý, vedle mě se zjeví někdo jiný muž a drží v ruce nějaký amulet. Ten na zemi řekne, že než zemře, chce, aby byl amulet zničen. Tedy onen zjevený muž hodí amulet směrem k propasti. Načež oba oznámíme muži na zemi, že amulet je zničen. Po tom mu dám poslední ránu, která jej již definitivně zabije. Muž s amuletem mezitím vleze do jakési kapličky, kde už má připravenou oprátku, na které se obvěsí. Já se ještě podívám směrem, kam byl odhozen amulet. Zjišťuji, že se zachytil v trávě na okraji propasti. V tom slyším křupnutí zlomeného vazu toho obvěšeného.

V průběhu celého dění na tomto hřebenu se nakupilo pár přihlížejících diváků. Odcházím směrem do civilizace a nabádám ostatní, aby taky odešli. Tímto sen končí. Probouzím se s pocitem, že jsem sice musel zabít člověka, ale že to vlastně byl zlý člověk a že jsem tedy udělal dobře.

Celkově se mi zdá, že místa se mění velmi rychle, ale děj je relativně konzistentní. A taky se objevují různé předměty, budovy a lidi z ničeho nic. Tohle ze svých dřívějších snů neznám, nebo ne v takové míře.