Včera jsem dával sem na blog jako motto Litanii proti strachu. Jak jsem se později dozvěděl, pár lidí jsem tím vyděsil. Těmto lidem se omlouvám. Vyděsili jste se předčasně.
Pravé zděšení přišlo až dnes. Došli jsme totiž k vyhlídce. Ovšem k tomu se muselo vylézt na takový obrovský kus kamene - spíš menší skalku. V jednom místě se muselo lézt po žebříku. Nahoru to bylo v pohodě. Foťák jsem nerozbil, zato jsem nafotil na vrchu pár fotek (k dispozici budou až zvládnu edit ;-) ). Dolů už to však bylo o poznání horší. Žebřík v horní půlce ještě šel. Jenomže pak přišla na řadu holá skála. Vlastně ani tak holá, jako spíš mokrá. Sice nevím jak, ale nakonec jsem to slezl.
Po příchodu do stanice Lipno nad Vltavou jsme měli možnost sledovat obrat soupravy. Jedná se o dvoukolejnou stanici, kde končí trať. Dál již pokračuje pouze vlečka do elektrárny. Přestože jde o lokální jednokolejnou trať, je tato elektrifikována. Samotná stanice má sice pokladnu, ale obrat soupravy provadí vlakvedoucí se strojvedoucím. Krom pokladny není ve stanici žadný personál. Proč taky, když tam jede jeden vlak za 2 hodiny, že?
No nic, zítra pojedem nejspíš na loďky. Pokud se neutopím, tak sem ještě někdy něco napíšu :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat