Rozloučil jsem se se školou a s vysokoškolskýma koleje. V roce 2010 už ani jednu instituci nenavštívím. Poté jsem vyrazil směrem domů.
Pro cestu domů jsem si vybral vlak IC 571 Zdeněk Fibich. Tento vlak má hned několik výhod a jednu nevýhodu. Nevýhodou je to, že vlak je poněkud krátký - jen 4 vagóny druhé třídy a k tomu standardní jeden vagón první třídy. Ovšem jde o vnitrostátní vlak jedoucí z Prahy přes Pardubice, Českou Třebovou a Brno do Břeclavi. Tedy trasu, na které jen málo lidí jezdí vlakem. Navíc vlak nestaví nikde jinde, než ve vyjmenovaných stanicích. To v kombinaci s relativně brzkým odjezdem z Prahy (už ve 12:39) slibovalo relativně poklidnou jízdu v sedě. Stojících lidí sice pár bylo, ale tak strašné to nebylo.
Když si hledám vlak v době, kdy jsem ještě nejel, koukám i na řazení vlaků. Když jsem koukal na tento vlak, překvapila mne hned lokomotiva, která měla vlak táhnout. Šlo o lokomotivu řady 380, nejvýkonnější čtyřnápravovou lokomotivu na světě. Když jsem došel na nástupiště, nešlo přehlédnout, že v čele nestojí rakouský Taurus, jak bývalo na těchto spojích zvykem, ale modrá 380ka. Nu což, nastoupil jsem do vlaku, který se po pár vteřinách rozjel. Nutno uznat, že lokomotiva zvládá značné zrychlení vlaku. Byť šlo o vlak ne zrovna nejdelší. Už se těším, až nahradí zastarávající gorily.
Žádné komentáře:
Okomentovat