Porada vedoucích

Motto příspěvku: Duše je jak padák, funguje jen když je otevřená.

Víkend před zahájením dvoutýdenního tábora se konala schůzka vedoucích. Cílem bylo zjistit, co je připraveno, co není připraveno, zajistit vše potřebné a tak celkově doladit detaily. Porada dopadla z mého pohledu zcela dle očekávání: Je připraveno vše krom toho, co měl připravovat kolega G*. Nejvíc mě štve, že mu to zase projde a že jeho práci dostanu alespoň z části já.

Kromě přípravy jsme samozřejmě prováděli i spoustu dalších věcí, např. krátká procházka, deskové hry, kolektivní psychologické hry a podobně.

Pár vět si zaslouží krátká procházka. Měla být určena k provětrání všech 14 účastníků porady. Spíš bych řekl, že měla být určena k vyhladovění účastníků. Večer bylo plánováno grilování masa. Procházka byla plánována organizátorem akce, budoucím učitelem tělesné výchovy. Netušil jsem, že město J* s cca 20000 obyvateli může mít tak velký obvod, abychom jej šli 2,5 hodiny. Ale pravda je, že provětrali jsme se ažaž a vyhládlo nám taky. Po příchodu však fyzických sil nezbylo a tak gril roztápěl majitel domu, otec organizátora A*.

V průběhu procházky mimochodem se popovídalo o problému, jehož řešení zatím nikdo nenalezl a tudíž se domníváme (z matematického hlediska ne příliš oprávněně ;-) ), že řešení neexistuje.

Taky jsem objevil, že si skutečně všímám spousty věcí, které jsou ostatním zcela skryty. Ovšem i těch věcí, do kterých mi vlastně nic není. Otázka je, zda-li je to na škodu.