Nikdy mě nenapadlo srovnávat technické parametry lokomotiv parní a dieselové trakce. Až dnes při pročítání komentářů k fotce na serveru želpage.cz.
Takže nejdříve pár (nudných) technických dat:
Parní lokomotivy:
unirzální řada 475.1 (šlechtična, pětasedma): trakční výkon 1480 kW
osobní řada 477.0 (papoušek, papagáj): trakční výkon 1595 kW
rychlíková řada 498.0 (albatros): trakční výkon 1626 kW
rychlíková řada 498.1 (albatros, albatros jednička): trakční výkon až 2000 kW
nákladní řada 556.0 (štokr): trakční výkon 1500 kW
Dieselové lokomotivy:
unverzální řady 753-755 (brejlovec, T478.3, T478.4): trakční výkon kolem 1200 kW
univerzální řada 742 (kocour, T466.2): trakční výkon 883 kW
nákladní řada 781 (sergej, T679.1 a T679.5): trakční výkon 1470 kW, po modernizaci 1435 kW
nákladní řada 775 (pomeranč, T678.0): trakční výkon 1470 kW, po modernizaci 1215 kW
rychlíková řada 759 (sergej, T499.0): trakční výkon 1766 kW
U parních lokomotiv byly vybrány řady, které byly vyvinuty po druhé světové válce. U dieselových lokomotiv byly vybrány řady, které svými parametry můžu konkurovat nejvýkonnějším parním lokomotivám. K dieselovým lokomotivám byl navíc přidán kocour jako jedna z nejspolehlivějších dieselových lokomotivních řad, i když svými technickými parametry nestačí na některé výkony (a je tedy často k vidění ve dvojicích).
Závěr: ČSD neměli (a ani nástupnické společnosti jako ČD a ČD Cargo v ČR, popřípadě ŽSSK ve SR nemají) dieselové lokomotivy, které by se mohly rovnat svým výkonem parním lokomotivám ze druhé poloviny 40. let a z let 50. A to i přesto, že některé řady jsou od sebe vzdáleny i více než 20 let.
P.S.: Výkon parních lokomotiv záležel na schopnostech lokomotivní čety. U lokomotiv bez automatického přikladače zejména na fyzických dispozicích topiče.
P.P.S.: Vytáhneme Štokry, Albatroy a Šlechtičny a jdeme jezdit :-)
P.P.P.S: Teď už jen si připravit plnou nádrž, to je u Albatrosa 14,4 m³ uhlí a 35 m³ vody :-)
OdpovědětVymazatMargit: Jak daleko by mohl Albatros dojet při plném vypotřebování uhlí?
OdpovědětVymazatMargit: Ano, to bude malinko problém ... :-)
OdpovědětVymazatPelin: Dost často lokomotivám docházela dřív voda, než uhlí. Spotřeba uhlí u lokomotiv v tehdejší ČSR činila při plném výkonu 400-600kg za hodinu na metr čtvereční roštu. Což při ploše roštu 4,9 m^2 dává spotřebu až 3 tuny uhlí za hodinu. Při použití černého uhlí s hustotou 905 kg/m^3 tendr uvezl asi 13 tun uhlí. Při plném výkonu tedy něco přes 4 hodiny. Při rychlosti 120km/h cca 500km.
Ale vodu mezi tím jistě zbrojili několikrát. Údaje o spotřebě vody se mi však zatím nepodařily najít :-(
P.S.: Na plný výkon nejeli neustále.
P.P.S.: 3tuny za hodinu je dost, i půlka je na jednoho topiče dost. Proto někdy jezdili topiči dva.
Spotřeba vody u parních lokomotiv je cca 7 - 8x větší než spotřeba uhlí. Ale přesně tak - ve stanicích byla možnost vodu celkem rychle dočerpat (takové ty choboty u kolejiště).
OdpovědětVymazat