středa 28. července 2010

Parní a dieslové lokomotivy

Při pohledu na tuto fotografii mě napadla zvláštní myšlenka:

1. Maximální délka nákladního vlaku je v ČR 700m, včetně hnacích vozidel. Uvažujme vagóny, které mají 20m přes nárazníky, 4 nápravy a nápravový tlak maximálně 22.5 tuny. Do 700m se jich tedy vejde 35 (sice se tam potom nevejde lokomotiva, ale toto zanedbejme, později uvidíme, že si tím přihoršíme). Což dává hmotnost vlaku bez lokomotivy 3150 tun.

2. Myslíte, že Štokry jezdily na vlacích pod 5000 tun ve dvojicích? Já bych neřekl. A pokud ano, tak to bylo na sklonově velice obtížných tratích (např. kolem České Třebové).

3. Je levnější jízda dvou Brejlovců, nebo jednoho Štokra na stejném vlaku a stejném traťovém úseku?

2 komentáře:

  1. Já ti nějak nevím, ale přijde mi při pohledu na směsku různých typu nákladních vagónů, že tenhle vlak se na nějakém venkovském nádražíčku rozpojí vedví a každá část pojede jiným směrem :-)

    Na druhou stranu je pravda, že tuhle "srandu" s rozpojováním jsem viděl jen u regionálních lokálek, např. v 16:00 z Loun jede spojená regionova s 809-kou, na nadraží Louny předměstí je rozpojí a každý jede svojí cestou....

    OdpovědětVymazat
  2. Takovéto směsky jezdí i přes Chrudimské nádraží. A tam bych skoro tvrdil, že se nerozpojují.

    Ale i kdyby se rozpojovali .... tak při tomto řazení bude rozdělení vlaku strašně jednoduché: první lokomotiva odjede kamsi po nádraží, vlak rozpojí a druhá lokomotiva si s první půlkou vagónů odjede svým směrem, potom zapřáhnou první lokomotivu ke druhé části vagónů a může se jet.

    Jsou věci, které jsem zjevně nedomyslel :-)

    OdpovědětVymazat