Lokomotiva a hroch

Zase chvíli žádný sen a dneska dva. Stejně je zvláštní, jak ty sny fungují.

První sen se odehrává v nějakém železničním depu. Dostávám úkol nalepit takové to bílé číselné označení na bok jedné z lokomotiv. Dostanu nějaké propriety, které jsou ve snu dost rozmazané, a bejakeně mladého pomocníka. Přijdeme k lokomotivě a tam zjistím, že část označení už tam je nalepená. Akorát že je to nalepené špatně. Sedím tam na nějaké betonové zídce, koukám na to špatně nalepené označení a přemýšlím, co s tím. A tímto sen končí.

Druhý sen je poněkud zvláštnější. Dostaneme se do nějaké budovy. Jsme na nějakém tmavém patře, možná podzemním. Z ničeho nic na nás zaútočí hroch. Snažíme se utéct do výtahu, ale tam se dostane za námi. Nejprve jsem v roli nějakého vůdce. Poté jako by trochu ustupuji. I tak ale vymyslím plán, jak hrocha odlákat a sami nastoupit do výtahu a odjet. Dojedeme pravděpodobně na povrch, kde nás vítá spousta lidí. Chvíli mi přijde, že oslavují mne jako vůdce či velitele. A tím sen končí.

Cesta autem

V tomto snu řídím auto. Prší, fouká vítr. Cesta je místy pokrytá bahnem. Projíždím lesem. Vidím, jak přes cestu běží pes. Po chvíli upadne. Nedbám, objedu jej a pkracujip dál jako by se nic nestalo. O chvíli později se opakuje to samé, ale s dítětem. Taktéž nedbám a pokračuji v cestě. Před sebou vidím konec lesa. Zdá se, že s koncem lesa končí i déšť, i bahno na silnici. Tak snad se od konce lesa pojede lépe. Ale k tomu konci ještě kus chybí. V tu chvíli sen končí.

Stěhování

Po hodně dlouhé době se vracím k zapisování snů. Už je to cca 2,5 roku, co jsem psal poslední sen. Potom jsme se přestěhovali do rodinného domu a pak moje blogovací snahy úplně ustaly.

Ale zpátky k dnešnímu snu. Tento sen byl vlastně celkem krátký. Vlastně jenom o dvou scénách. První scéna byla o tom, že si vše zařizuji ve své nové domácnosti. Nikdo mi do toho nekecá a zařizuji si to všechno po svém. Druhá scéna je o tom, že odcházím od rodičů spát do svého domu. Cestou si říkám, kolik těžkostí na mě ještě čeká. A tak trochu doufám, že to nakonec nějak zvládnu.