Politický vývoj

Politický vývoj po listopadu 1989: Bylo zjištěno, že systém debilní totality vystřídala totální debilita.


Jaký je rozdíl mezi dobou před listopadem 1989 a po něm? Před tím to politici mysleli vážně a lidi si z toho dělali srandu. Teď to lidi myslí vážně a politici si z toho dělají srandu.

Komorní záležitost

Minulý rok koncem listopadu jsem psal blogpost o podzimním koncertu Big Bandu Chrudim. Letos ten koncert byl opět.

A opět byl super. A to i přesto, že Jiří Stivín letos nebyl na pořadu. Letos totiž měli stejného bubeníka. Chlapce ve věku zhruba 12-13 let. Nutno zkonstatovat, že se choval jak malej Jarda. Zejména, když po přestávce dostal nový hudební nástroj vydávající zvuk podobný několika malých zvonečků. Měl jsem na něj přímý výhled z první řady a celý koncert jsem jej sledoval. Přestože koncert trval cca 2.5 hodiny čistého času, vždy dokázal pobavit něčím novým.


Nyní k průběhu samotného koncertu. V první části do přestávky šlo o koncert Big Bandu samotného. Jen se vystřídaly 3 zpěvačky. Před zahájením přestávky nám bylo slíbeno, že po přestávce bude uvedena Jazzová mše v ryze komorním provedení. Smíšený pěvecký sbor prý z prostorových důvodů podia bude čítat jen 70 lidí. Když tuto skladbu hráli 17. listopadu tohoto roku v Praze, pěvecký sbor čítal 250 lidí. No popravdě, přestože velká scéna chrudimského divadla byla zaplněna téměř do posledního místa, 250-ti členný sbor by byl v poměrně slušné přesile nad diváky.

No nic, příští rok si koupím lístky včas. Na to samé místo. Abych mohl sledovat bubeníka :-)

Programátorská konstrukce


char ** pole;
int delka_pole;
char *string;
... //naplnění deklarovaných proměnných
for(int i = 0; i < delka_pole; ++i)
  for(int j = 0; j < strlen(string); ++j)
    if(strstr((char*)&string[j], pole[i]) != NULL)
      do_something();


Ano, tak takovéhoto kódu jsem byl svědkem v komerčním softwaru. Kam jsem se to proboha dostal??

Webové stránky

Ano, dopadlo to přesně tak, jak jsem si myslel.

Po skončení tábora jsem se rozhodl zanechat správcovství webových stránek občanského sdružení, které tábor pořádalo. Důvody, které mne k tomuto kroku vedly, si nechám pro sebe minimálně do doby, než je dotyčným vysvětlím osobně. A ani pak není jisté, zda je budu šířit veřejně.

Každopádně to dopadlo tak, že stránky spravuje P*, který na to nemá čas, protože kromě práce chodí do školy. Takže drahý P*, promiň. Všichni ostatní členové onoho občanského sdružení vězte, že jste mi (opět) hnuli žlučí. Což Vám nikdy nezapomenu.

Vyfouknuté pneumatiky

U příbuzných na Moravě se překvapivě vyjevil další sen. Překvapivě proto, že z té postele mě bolí záda. Nebo že by právě proto se mi něco zdálo? No to je jedno, přejděme ke snu.

Sen začíná situací, kdy sedím na zadním sedadle za spolujezdcem v autě velice podobném Mondeu. Auto řídí jeden z mých kamarádů J*Ch*. Ve skutečnosti nemá řidičák, ještě mu nebylo 18. V autě sedíme v 5 lidech, u dalších tří však nedokážu určit totožnost. Po chvíli nerušené jízdy je zjevné, že pneumatiky jsou podhuštěné. Vyměňuju se tedy s J*Ch* za volantem. Dojedu kamsi, pravděpodobně do pneuservisu. Tam si stěžuju, že 6 kol z 6 je podhuštěných. Což je docela zvláštní, protože mondeo má přece jen 4 kola. Tímto sen končí.

Informace, která se může týkat snu: den bezprostředně předcházející noci, kdy se mi sen zdál, jsem ladil tlak v pneumatikách na benzince a od této benzinky jsme vyrazili na 170km dlouhou cestu k oněm příbuzným.

Barva očí

Dámy, když si muž pamatuje barvu Vašich očí po prvním rande, znamená to, že máte malá prsa.

Ujíždějící vlak

Po dlouhé době jsem se dnes ráno vzbudil s tím, že se mi něco zdálo. Byť šlo o sen velice krátký.

Jednalo se o jediný pohled. Stojím před vlakovým nádražím v Žamberku a koukám, jak zpoza budovy vyjíždí vlak směr Letohrad, kterým jsem chtěl odjet. Vlak je veden motorovým vozem 854 Hydra.

No a to je všechno.

Myslím, že tento sen má znamenat, že mi ujíždí vlak :-p

Oslava narozenin

Po dlouhé době jsem měl to štěstí být pozván na oslavu narozenin. Nebo vlastně počkat. Fakt to bylo štěstí?

Začátek vypadal docela slibně. Našli jsme místo konání, malou útulnou vinotéku u řeky, v areálu bývalého mlýna. Zde bylo vše výborně připraveno, utopenci, spousta slaných i sladkých pochutin, spousta vína. Prostě super.

Průběh nezaostával za slibným začátek. Přestože jsem 2/3 z asi 10 přítomných neznal, bylo to dost zajímavé.

Problematické to začínalo být s přibližující se půlnocí. Tedy po více než 4 hodinách strávených v přítomnosti vína i ostřejších nápojů. Popravdě řečeno jsem čekal hodně věcí, ale to, že se naproti mně začnou líbat dvě osoby stejného pohlaví, to už začínalo být dost zajímavé. Tyto dvě slečny se po chvíli sebrali a na delší dobu se vzdálily směr toalety. Podotýkám, že obě mají (mužského) přítele. Jeden z nich dokonce byl přítomen.

Ještě lepší bylo jejich rozhodnutí po návratu. To už bylo kolem půl jedné. Že prý se půjdou projít. V listopadu po půlnoci u řeky jen v krátké sukni a halence jde jistě o geniální nápad. Škoda jen, že jsem je nezastavil, mohl jsem si ušetřit následující hodinu.

Jedna ze dvou výletnic byla natolik pod vlivem, že byla ráda, že byla schopná se udržet ve vzpřímené poloze. Tento stav jí vydržel bohužel (nebo možná naštěstí) jen pár desítek metrů. Poté ke vzpřímené poloze a chůzi zpět potřebovala výraznou podporu dvou lidí. Někde na těchto pár desítkách metrů byla schopná ztratit kabelku s mobilem, doklady a vším ostatním.

Ano, oslava byla naprosto dokonalá. Škoda jen, že jsem se staral o oslavencovy hosty.

PS: Kabelka se našla.

Psát, či nepsat

Psát, či nepsat? Toť otázka.

Zejména to souvisí s mým zaměstnáním. Resp. ani ne tak se zaměstnáním, jako spíš se zaměstnavatelem. Jde o firmu rozdělenou na dvě části. V té menší pracuji já. Zabývá se vývojem nahrávacího zařízení pro nahrávání telefonních hovorů. Ta druhá výrazně větší část se zabývá dodávkami speciální elektroniky pro armádu po celém kontinentě a možná ještě dál.

A teď otázka: kolik toho můžu z vnitřku zveřejnit? Můžu vůbec něco? I když pracuju v neutajované části firmy?

Oslava narozenin

V lednu budu mít narozeniny. Zároveň je letošní zimu poprvé funkční naše zahrádka - byla přistavěna druhá část s komínem a krbovými kamny.

Což mě přivedlo na úžasnou myšlenku uspořádat zde oslavu svých narozenin. S lidmi, kteří se účastnili letos v březnu jiné oslavy narozenin, kam jsem byl i já pozván. K účelu sezvání lidí a domluvení termínu jsem zvolil jednu z rozšířenějších sociálních sítí - facebook. Zejména pak jeho zprávy.

Trošinku problém je fakt, že zprávy a chat na facebooku jedno jest. Tedy když vám někdo pošle zprávu, vyskočí vám okno chatu. Když pošlete hromadnou zprávu 10 lidem, tak 10 lidem vyskočí okno. A teď si představte, že se těch 10 lidí začne do krve hádat o něčem, čeho jste se vůbec neúčastnili. Do krve hádat jako tak, že kdyby je nedělily desítky kilometrů, nejspíš by se pozabíjeli.

Skutečně úžasné. V tomto chatu jsme oslavu (samozřejmě) nevyřešili. Holt bylo zapotřebí direktivně určit datum a místo pomocí facebookovských akcí a najednou to všechno funguje.

Což mě jen utvrzuje v myšlence, že když všichni kecají do všeho, nevyřeší se nic.