Po dlouhé době jsem měl to štěstí být pozván na oslavu narozenin. Nebo vlastně počkat. Fakt to bylo štěstí?
Začátek vypadal docela slibně. Našli jsme místo konání, malou útulnou vinotéku u řeky, v areálu bývalého mlýna. Zde bylo vše výborně připraveno, utopenci, spousta slaných i sladkých pochutin, spousta vína. Prostě super.
Průběh nezaostával za slibným začátek. Přestože jsem 2/3 z asi 10 přítomných neznal, bylo to dost zajímavé.
Problematické to začínalo být s přibližující se půlnocí. Tedy po více než 4 hodinách strávených v přítomnosti vína i ostřejších nápojů. Popravdě řečeno jsem čekal hodně věcí, ale to, že se naproti mně začnou líbat dvě osoby stejného pohlaví, to už začínalo být dost zajímavé. Tyto dvě slečny se po chvíli sebrali a na delší dobu se vzdálily směr toalety. Podotýkám, že obě mají (mužského) přítele. Jeden z nich dokonce byl přítomen.
Ještě lepší bylo jejich rozhodnutí po návratu. To už bylo kolem půl jedné. Že prý se půjdou projít. V listopadu po půlnoci u řeky jen v krátké sukni a halence jde jistě o geniální nápad. Škoda jen, že jsem je nezastavil, mohl jsem si ušetřit následující hodinu.
Jedna ze dvou výletnic byla natolik pod vlivem, že byla ráda, že byla schopná se udržet ve vzpřímené poloze. Tento stav jí vydržel bohužel (nebo možná naštěstí) jen pár desítek metrů. Poté ke vzpřímené poloze a chůzi zpět potřebovala výraznou podporu dvou lidí. Někde na těchto pár desítkách metrů byla schopná ztratit kabelku s mobilem, doklady a vším ostatním.
Ano, oslava byla naprosto dokonalá. Škoda jen, že jsem se staral o oslavencovy hosty.
PS: Kabelka se našla.
Žádné komentáře:
Okomentovat