Klid Vánoc

Poslední týden sleduji dění kolem sebe. A nestačím se divit.

Vždy jsem si myslel, že Vánoce jsou svátky klidu. Jak to tak vypadá, tak to ne zcela platí. Teda vlastně neplatí to vůbec.

Občas mi přijde, že se lidi předhání, kdo má kolik cukroví. Ale má to vůbec cenu? Suroviny pro výrobu stojí horentní sumy. Když to s jazykem vypláznutým až na zem donesu domů, strávím hodiny aby se z mouky a cukru stalo cukroví. Spálím při tom několik (desítek) kubíků plynu a několik stovek kWh elektřiny. A pro co? Abych půlku cukroví vyhodil, protože jsou všichni doslova přežraní? Tak to teda pěkně děkuju, ale nechci.

Nebo dneska jsem byl na nákupu. Chtěl jsem jenom pečivo dnes na večeři a na zítřejší snídani. Jenom projít obchodem byl zážitek. Kličkovat mezi tolika lidma, snažícíma se předběhnout toho o metr vedle. A ještě se u toho nervovat, jestli seženu to či ono? Tak to teda pardon, ale prášky na vysoký tlak beru už teď.

Jen tak mimochodem, ekonomové tvrdí, že je finanční krize, že lidi nemají peníze. A já se ptám, jestli to vážení odborníci myslí vážně. Podle mě lidi mají peníze. Ti, kdo neumřou na infarkt, si jejich část užijou i v roce 2013