Dnešní sen je takový zvláštní. Odehrává se v místě podobném zastřešenému zápraží v tábořišti, které dalo název jednomu občanskému sdružení, jehož název se zde nevyslovuje. Podle všeho zde probíhají rozbory šachových partií, jak se ostatně v reálu dělo. Ovšem zvláštní jsou hned 2 věci. V první řadě v místech nezakrytých střechou je na zemi sníh. V druhé řadě rozbory provádí bývalá hlavní vedoucí, která šachy hrát neumí.
O chvilinku později sedím naproti této bývalé hlavní vedoucí. Povídá o tom, jak je opět aktivní ve skupině vedoucích kolem tohoto tábora. Jak si nechává dělat rozbory od někoho jiného a jak to jenom těm dětem předkládá. Po chvíli jejího povídání se probouzím ze sna s pocitem, že je dobře, že je znova aktivní. Protože doba, kdy ona byla při plné síle, byla poslední doba, na kterou mám pěkné vzpomínky. Od té doby to šlo od 10 k 5.
po-po-počkat! To se mělo zdát mě! :-)
OdpovědětVymazatAle vážněji: Lidský přístup této vedoucí k dětem, i správná volba přísnosti, to nám v onom spolku nyčkonc chybí. A přijde mi, že i volba aktivit na táborech či víkendech taky nějak vázne....
Každopádně by z mého pohledu bylo zajímavé zjistit, proč tenhle sen přišel k tobě a co jej spustilo? A pak ještě možná vědět, kde vidíš onu hranici, kdy už to nebylo za 10 bodů - osobně ji vidím v roce 2007
No, večer před tímto snem jsem se na chvíli zasnil do toho, jak to bylo super, když jsme jezdili do starého tábořiště a hlavní vedoucí byla o dobrých 15 let mladší a silnější. Takže proto mě ten sen ani moc nepřekvapil.
OdpovědětVymazatA kdy to začalo být špatné? To je pro mě hrozně těžké říct. Protože se u mě časově sházejí dvě věci. Jednak někdy to opravdu začalo být špatné, resp. přestalo to být dobré. Jednak jsem začínal pomalinku pobírat rozum a všímat si více věcí kolem sebe. A tyhle věci nějak nedokážu rozlišit. Prostě pro mě to přišlo ve špatnou chvíli.