V práci chodíme na oběd do restaurace, vzdálené zhruba 5 minut svižnější chůze. Vždycky chodíme stejnou cestou v celkem ustáleném složení.
Dnešní sen je o cestě na oběd. Ovšem oproti reálu jde navíc několik lidí. Tito další lidé se nás snaží přesvědčit, abychom šli jejich cestou, protože je lepší. Já jsem přesvědčen o tom, že to není pravda, jejich cesta je delší a to při půlhodinové pauze nestihneme.
Rozdělujeme se tedy. Já jdu naší původní cestou, všichni ostatní jdou tou druhou cestou. Ještě chvíli jdou obě cesty tak, že je vidět z jedné na druhou. Než se stihneme vzájemně ztratit z dohledu, zvoní mi budík, abych odešel do práce.
Žádné komentáře:
Okomentovat