Dnešní sen, vlastně první sen v roce 2015, se celý odehrává ve společnosti jednoho z mých učitelů na střední škole. Učil matematiku a tělocvik a bylo na něm znát, že byl nejmladší člen učitelského sboru.
Možná i proto celý sen byl tak trochu jako pohádka. Chodili jsme různě po městě a užívali si to. Obrazy z města si moc nepamatuju, až na jeden. Kousek od budovy základní školy, kterou jsem navštěvoval, nemohl nějaký kamion vyjet z bahna. Smáli jsme se mu, že neumí řídit.
Ze snu mě vytrhnul budík budící mě do prvního pracovního dne roku po dvou týdnech volna. Ještě velkou část dopoledne jsem na sen vzpomínal.
Žádné komentáře:
Okomentovat