středa 13. ledna 2016

Napadnutí domova

Dnešní sen začíná tím, že vystupuji z auta. Okolí připomíná místo nedaleko vchodu do paneláku, kde jsme dřív bydleli. Začnou se přibližovat dva chlapci, nebo mladí muži, nebo jak jim říkat. Bylo jim tak 16, 17 let. Jak se blíží, je jasné, že chtějí moje auto vykrást. Připravuji se k obraně. Kousek vedle stojí jiný chlapec, o něco mladší, tak 13, 14 let. Než se ti dva stačí přiblížit, řekne, že zavolá policii.

Nyní přichází ve snu zlom. Jsme v nějaké staré budově, tak z přelomu 19. a 20. století řekl bych. Zde probíhá výslech. Následně přichází rozsudek. Jeho přesné znění si nepamatuji, ale je tam nějaké odnětí svobody a odškodné. Ze snu si pamatuji jen to, že trest se mi zdál poněkud vysoký.

Teď přijde trochu větší zlom. Zcela jasně si pamatuji, že po této scéně jsem se podíval na svítící digitální hodiny v mém pokoji. Minuty si nepamatuji, ale na pozici hodin svítilo 01.

Sen pokračuje v té samé budově. Mluvím se soudcem, který vynášel rozsudek. Vysvětluje mi něco o tom, že takovýto útok na auto se může podle jakéhosi zákona ze starověkého Říma brát stejně, jako útok na domov. A za to prý jsou vysoké tresty. Toto vysvětlení mi ve snu stačilo a od soudce jsem odešel.

Při procházení budovou zjišťuji, že se zde vyskytuje velké množství členů české Mensy. Rozsahem by to odpovídalo celostátnímu setkání. Jeden z mě dobře známých členů při procházení kolem mne zahlásí, že dostal malou část odškodného z toho soudu. To mě v tu chvíli strašně naštvalo. Protože tuhle část měl dostat ten chlapec, co zavolal policii, a ne on. Než jsem však stihl cokoliv udělat, probudil mne budík. Pak jsem si uvědomil, že se ten chlapec ve snu objevil jen na malou chvíli na začátku a pak už vůbec.

Žádné komentáře:

Okomentovat