Topení

Dnešní sen je dost zamlžený. Nebo je to možná tím, že ho sepisuji až při pozdním odpoledni.

Nacházíme se v nějakém velkém domě. Nejspíš hodně velkém domě. Asi je nějak rozdělený do více částí nebo více bytových jednotek. Dům patří pravděpodobně mým rodičům a já v něm žiju s nimi. Společně hostíme nějakou v akci podobnou těm LARPovým. Účastníci jsou převážně děti. Celý sen je poměrně dost temně ponurý.

Mým jediným úkolem v průběhu akce je vytápění. Což samo o sobě není jednoduché. Protože jednotlivé části domu jsou vytápěny samostatně různými zařízeními na tuhá paliva. Takže vlastně musím postupně obcházet jednotlivá topeniště a příslušně přiživovat oheň.

V jednu chvíli si tak ležím a říkám si, že bych asi měl jít přiložit. Tak tedy vstanu a jdu někam do horních pater. Tam v jedné místnosti nalézám zařízení k vytápění, kde je již oheň téměř vyhaslý. Přihodím do něj pár polínek a on se pohotově rozhoří. Nicméně v místnosti je zima. Na vrchu toho zařízení je nějaké kolo s páčkou, která pravděpodobně to kolo roztáčí. Tou páčkou zahýbu, kolo se roztočí a tím se do místnosti rozproudí teplý vzduch od ohně. Ve snu mě to vůbec nepřekvapuje. Lidé kolem jsou spokojeni, že už jim je teplo. Tak tedy odcházím.

Na chodbě potkám skupinu děti. Nejsem si jist, jestli vůbec moji přítomnost zaznamenaly.

Tímto sen končí.

Tak, a teď pár souvislostí, které jsem si uvědomil až při sepisování snu. Protože to bylo vlastně poprvé, kdy jsem o snu trochu víc přemýšlel.

V reálném bydlišti, kde bydlím jen já a rodiče, chodím taky přikládat téměř výhradně jenom já. A topím tak akorát, aby v horním patře bylo tak akorát teplo. Ono rozvíření tepla je však zajištěno automaticky čerpadlem.

Ono zařízení s kolem a páčkou vypadalo fakt dost divně. V tom snu jako bych byl dvakrát. Jednou jako ta postavička ve snu, která moc dobře ví, co dělá. A jednou jako jakýsi pozorovatel, který považuje ono zařízení za velice zvláštní a je vlastně zvědavý, co se stane po pohnutí páčkou. A v jednu chvíli obě osoby jednou společnou rukou zatáhnou za páčku.

Ona skupina dětí, která si mě vlastně ani nevšímá, mi připomíná věc řešenou včerejšího dne. V práci se účastníme tvorby jedné mezinárodní normy. No a ta norma má na konci nějakou tabulku lidí a firem, kteří se na procesu tvorby a schvalování normy podíleli. Můj zaměstnavatel tam je uveden se jmény mých kolegů, ale už bez mého jména. Tedy bez jména toho jediného vývojáře, který psal na naší straně kód.