XXXI. Palučinská šachová škola I

Konečně jsem se odhodlal k napsání prvního blogpostu ohledně tábora zmíněného v nadpisu. 60 hodin, 2,5 dne, po jeho skončení. Ten tábor pro mne znamenal dost věcí. Tolik, že se to nevejde do jednoho blogpostu.

V letech 2004-2008 včetně jsem jezdil na tábor jako instruktor. Vždy byl byl můj oddílový vedoucí A* a k němu zpravidla nějaká osoba ženského pohlaví - pokaždé jiná. Mě i A* to vyhovovalo. Pokud dotyčná osoba ženského pohlaví z nějakého důvodu nemohla, zvládali jsme oddíl s přehledem ve dvou místo ve třech. Rok 2009 byl pro mě temnou můrou - byl jsem na táboře po 13. a to se asi projevilo. Tehdy jsem se rozhodl, že nemůžu dělat 2 funkce (člen IT týmu a oddílový vedoucí) zároveň. Došel jsem k názoru, že jedné funkce se musím vzdát. Pro rok 2010 jsem se zkusil vzdát se funkce oddílového vedoucího. Což, jak jsem zjistil později, nebyla šťastná volba. Pro letošní rok jsem to tedy zkusil obráceně. Byl jsem "jenom hloupý oddílový vedoucí".

A tábor sám o sobě byl lepší, než ten předchozí. Na ročníku 2010 mi vadilo to, že jsem byl jenom zalezlej u PC a děti jsem dohromady nepotkal. Úsměv dětí jsem neviděl, ale všechny sr*čky od vedoucích jsem schytal. Letos jsem těch sr*ček dostal taky dost, možná víc jak loni, ale nefalšovaný úsměv osmiletých dětí to vyvážil.


Ale letos se udála jedna významná změna. Dokud jsem byl v oddíle s A*, byl jsem jakoby zástupce vedoucího. Věděl jsem, že je ještě někdo nademnou, kdo mne hlídá. Letos jsme oba byli na stejné úrovni. Kdysi jsem byl instruktor a nademnou oddílový vedoucí. Letos jsme byli dva oddílový vedoucí. A z toho jsem byl já starší, s prokazatelně větší praxí; já byl ten, kdo měl být úplně na vrcholu vedení daného oddílu.

To byla popravdě dost výrazná změna. Ne všechno jsem zvládl tak, jak bych si představoval. Ale kdo dělá ve 23 letech věku všechno správně? Jedno mám jasné: chci se ze svých chyb poučit a příští rok jet na tábor znovu jako oddílový vedoucí. Jako lepší oddílový vedoucí.