Celotáborovka

V našem úžasném občanském sdružení se začala řešit celotáborová hra pro příští rok. Do této diskuze jsem se rozhodl zapojit se pod přetvářkou. Tvářil jsem se jako totální hovado a sledoval jsem, co se stane. Výsledek byl pro mne poměrně překvapivým.

Diskuze samotná, řešená veřejnou cestou (všichni členové si ji mohou přečíst kdykoliv budou chtít), proběhla víceméně tak, jak jsem předpokládal. Autorka návrhu si jej dokázala obhájit proti mým relativně slabým argumentům.

Na základě této diskuze se mi ozval jeden z členů, že co se to jako děje. Od něj jsem se dozvěděl, že je spousta lidí, kteří si všimli jakési změny v mém chování. Což si všimli zcela správně. Zaráží mě však to, proč se nikdo z nich nezmínil jediným slovem. Napadají mě dva důvody. První z nich je, že se o mne nezajímají. Druhý z nich, že se o mne už nezajímají.

První důvod platí u lidí, kteří mne dosud neměli rádi. A to je přesně ta skupina, jejíž obsah jsem chtěl zjistit. Do budoucna je poznám tak, že se (už nikdy) neozvou.

Druhý důvod může platit u lidí, kteří ke mně dosud byli neutrální. A z toho principu, že jsem nikdy hovado nebyl, mi to nebudou tolerovat. Tito lidé se možná ozvou, možná ne. Ale to je mi vlastně jedno - s těmito lidmi nechci mít nic společného já.

Nezbývá mi, než doufat, že existuje neprázdná množina lidí, kteří mě měli rádi a budou mít rádi.