úterý 30. září 2014

Povýšení

Celý sen se odehrával v jediné místnosti. Celý sen jsem mluvil s jakousi bytostí, která připomínala spíš jakéhosi červa sedícího za stolem. Jméno oné bytosti si nevybavuju, ale ze snu je zjevné, že jméno bylo mužské. Za ním bylo jakési okno někam. Pohled z okna byl ve snu rozmazaný. Moc mi není jasné, co tam mělo být. Jestli nějaké lepší zaměstnání? Nějaký lepší život? Nebo možná nějaká verze posmrtného života? Ale měl jsem pocit, že bych se rád dostal za toto okno. A rozhovor (nebo možná pohovor?) s onou bytostí měl rozhodnout, zda se tam mám právo dostat, či nikoliv.

Na začátku mi naznačil, že chvíli můžu zůstat u něj. V této chvíli mi to přišlo jako dobrá přestupní stanice. Následně se mě začal vyptávat na všelijaké otázky a psát si nějaké poznámky. Otázky jsem si ze sna zapamatovat nedokázal, ale zjevně chtěl zjistit, co jsem to vlastně za člověka. Nejprve zjišťoval samé pozitivní vlastnosti a zjevně byl nadšen. Později začal zjišťovat negativní vlastnosti a jeho nadšení znatelně opadlo. Když už měl popsaný celý předem připravený papír, pohovor skončil. Měl jsem vyčkat výsledků. Uvědomil jsem si, že možná jeho snaha o to, abych chvíli zůstal u něj, měla vést k tomu, aby měl čas lépe mě poznat.

V této situaci sen skončil. Vzal jsem si z něj pocit, že nejsem dokonalý. Jsem takový, jaký jsem. Mám svoje přednosti a svoje nedostatky. A možná je dobře, že jsem mu řekl pravdu.

1 komentář:

  1. Vzhledem k problémům Smrtě (z tvého předchozího postu) a dnešním lehkým narážkám na totéž si mi připomněl jeden komixový díl z www.oots.cz, kdy touhle procedurou prochází Roy, když mu bylo na umření. Tam to úředník ozřejmil nějak takto: "Předběžně si to vyplníme o tom vašem životě, ať se pak tím, až doopravdy zemřete, nemusíme zdržovat"....

    Jinak IMHO to povýšení nebylo, právě kvůli tomu oknu a tvému chtění se "tam" dostat, což odhaduji podle knížek typu "život po životě", které popisují obdobné situace, kdy účastník musí sledovat "filmové záběry" ze svého života a je pak dotazován...

    Ano, pravda je důležitá, když si dokážeš připustit problém, je to první krok k řešení tohoto problému, anebo alespoň nastartování snahy s tím něco dělat...

    OdpovědětVymazat