Návštěva u babičky

Dnešní sen je zase nějaký zvláštní. A čím víc o něm přemýšlím, tím méně se mi líbí.

Jsme u babičky na severní Moravě. Zavolá mi jeden kolega z práce, že pro mě za chvíli přijede. Začnu se tedy připravovat na odchod do práce. V tom uslyším z kapsy, kde mám telefon, zvuk jako kdyby se můj telefon pokoušel někam volat. Zjistil jsem, že se pokoušel volat mému strýcovi, který bydlí nedaleko od babičky. Za chvíli strýc volá zpátky. V průběhu hovoru přijede ten kolega. Takže dělám dvě věci najednou: volám se strejdou a snažím se dát najevo kolegovi, že o něm vím a že už jdu.

Stojím na chodbě, v ruce držím nějakou tašku. Před očima se mi objeví linuxová konsole. Do ní napíšu příkaz ls -l. Jako odpověď dostanu you are not in a obchod. Otevřu tedy tašku a chci to zkusit znovu. A v tom se probouzím.


Tady si myslím, že je potřeba dopsat pár poznámek. Samovolné volání telefonu se mi jednou stalo už v reálu. Je to nejspíš tím divným senzorem otisků prstů, který občas ten telefon odemkne i když telefon leží v kapse. A pak se dějí různé věci. A další věc je, že u této babičky jsem to vždycky bral jako dovolenou, prázdniny. A to, že se mi tady v tom snu do toho míchá práce, se mi ano trochu nelíbí.